Pokračujeme dál 🇮🇹

Moji drazí, možná vás zajímá, co je u mě nového. A možná taky vůbec ne… Ale protože vy jste moje osobní forma terapie sdílením, tak tomu dnes prostě neutečete.

💼 Co se týče hledání nové práce – no, řekněme, že to momentálně lehce parkuje na vedlejší koleji. A hned vám povím proč. Minulý týden jsem měla radost z účasti na konferenci Equal Pay Day. Hlavní téma? POTENCIÁL. Bylo to silné. Inspirující. Nabíjející. Měla jsem chuť jít a měnit svět. (Minimálně ten svůj.)

Ale, jak sami víte, nadšení je krásná věc… a život je pak něco úplně jiného. Do celé té energie se mi totiž vloudil starý známý – strach. Plus opatrnost. A ještě takové ty jemné vnitřní hlasy, co šeptají: „A co když to zas nevyjde?“

🇮🇹 Itálie!! Volám tě!! Ale ty nereaguješ.

A protože únik do snů je oficiálně schválený způsob duševní hygieny, vrhla jsem se zpátky na hledání bytu v Itálii.

Kdo četl předchozí články, ví: původně jsem zvažovala celou zemi – od severu po jih. Takže shrnutí pro nově příchozí:

- **Sever**: nádherný, ekonomicky silný, funkční, drahý jak čert.

- **Střed**: sympaticky rozkolísaný, práce možná nebude, ale byty jsou ještě k mání.

- **Jih**: nejspíš by se bál vyjít na ulic i Corrado Cattani, ale zato se tu najde dostatek bytů za ceny, které člověku nevystřelí tlak do nebes.

No a moje srdce si zvolilo Bari. Možná vás zajímá proč? Nejspíš si myslíte, že jsem tam byla a zamilovala se. Kdepak! Ani omylem, já tam nebyla, ale lidi kolem ano a kde kdo mi říkal, jak je tam krásně... no tak proč ne?? 

A jak to tedy jde?? 

Chtěla bych říct, že skvěle, že je komunikace s Italy jedna báseň. Jenže ouha. Italské realitky mají vlastní vesmír a časoprostor.

Buď byt, který mě zajímá, už dávno neexistuje, je prodaný a jenom ho ještě nevyhodili z nabídky, nebo se o mě vůbec nezajímají, zvou mě na prohlídku ještě ten samý den odpoledne, ani by si přečetli moje info. To že sedím v Praze a nemám soukromý tryskáč, nikoho netrápí

Když pošlu zdvořilý e-mail s prosbou, že bych ráda přiletěla, pokud mi vytipují tři vhodné nemovitosti – odpovědí mi je link na další realitní web. „Tady si vyberte sama, signora.“

No a bonusové info: cena na italských realitkách nebývá konečná. Překvápka zahrnují:

- DPH 10 %

- Notář až 2500 eur

- Provize kanceláři 3 % z ceny

- A pak tajuplné položky jako odhad a geodet (neptejte se mě – já to taky googlila).

🏡  Takže co teď? Uzavřeme pěkně kruh. U český realitky jsem začala, tak u ní nejspíš i skončím. A možná i trochu se sklopenýma ušima

V sobotu ráno jsem tedy poslala poptávku české realitní kanceláři. Přihodila jsem i lehce drzou otázku, jestli by mě paní mohla zastupovat i v případě, že si byt vyhlídnu sama u italské realitky.

No tak uvidíme, co z toho bude. Třeba alespoň někde odpoví bez pasivní agrese.

📉 A co moje finance?? 

Zatím jsou v investicích. 

Aktuální stav?  

Prodělávám. Teda – na dlouhodobé investice to není špatné. Ale když porovnám výnos s tím, kolik bych mohla měsíčně mít za pronájem toho bytu, tak je mi krapet smutno... 

No, snové plány holt někdy potřebují reality check. Ale nevzdávám to.

A co vy?

Máte zkušenosti s koupí bytu v Itálii? Nebo jste se taky někdy nadchli pro velký plán… a pak se trochu vrátili nohama na zem?  

Napište mi – miluju vaše příběhy (a někdy mi i pomůžou víc než tři konzultanti dohromady).

Držte palce a já brzy napíšu, co se stalo dál. 💛