Léto s puberťačkou na italské vesnici: proč jsem koupila kola a jak mi jde hledání italského kouzla

Léto, slunce, žár a dva týdny s puberťákem na italské vesnici. Zní to jako sen? Jak pro koho – věřte mi.

Když jsem vyhlížela byt a hledala ten svůj koutek Itálie, musela jsem ze spousty věcí slevit. To už víte – nejčastěji roli hrály stav nemovitosti a finance. Pokud bych chtěla byt v Bari a s výhledem na moře, což byl můj sen – a stále je – tak by cena byla mnohonásobně vyšší.

Zároveň, ne každá nemovitost byla rovnou obyvatelná. Nepůjdu sama do bytu, který ještě očekává dost práce. A co teprve fakt, že v Itálii se přes léto moc nepracuje (ono možná se tam pracuje úplně jinak i během roku). 

Proto jsem po dlouhém přemítání a bezesných nocích (asi jen dvou) kývla na koupi přízemního bytu v Adelfii. Město leží 18 km jižně od centra Bari a vzniklo sloučením dvou menších měst – Montrone a Canneto. Takže ano, i moje adresa je ve znamení kompromisu.

Adelfia je trochu jako italský Netflixový spin-off – všechno je tu jako v Bari, jen trochu menší, trochu pomalejší, a rozhodně bez moře. Ale má to své kouzlo. Hlavně když ho sdílíte s vlastní dospívající dcerou, která si s sebou přivezla kufr plný letních outfitů, tři powerbanky a postoj „mě to tu vlastně úplně nebaví“.

A tak jsme dvě. Já – majitelka nemovitosti pod italským sluncem. A ona – oběť matčina životního restartu, která přišla o léto v Praze.

Je to tak trochu smutný příběh.

Než jsme tam byly spolu, trávila jsem v Adelfii každý volný víkend - jezdila jsem vlakem do Ikea a pak se zpátky vlakem (!!!) táhla jak soumar a to včetně dvou skládacích křesílek. No moje záda na tyhle výlety vzpomínají do teď. 

Je to tak. Je to prostě vesnice. Ale víte, co mi přišlo fajn - nikam jsme nespěchaly - NIKAM. 

Na nákup jsme musely pěšky půl hodiny, na vlak deset minut. Když jel, byly jsme za půl hodiny v Bari. Když nejel – za hodinu. A už víme, že v pondělí vlak nejezdí vůbec. Tedy – asi je to zdejší kolorit. Všichni jsou na nástupišti, sem tam někdo nadává, jiný pokuřuje, další volá zběsile do práce... hlásná trouba hlásí zpoždění. A když už konečně vidíš vlak, co přijíždí, a je téměř na dosah – tak to zapíchne a stojí dalších deset patnáct minut od nástupiště. A to teprve lidi nadávali - a moje zrzka s nima. Musela jsem se smát. 

Vlaky od pondělí do pátku - jezdí vcelku pravidelně každou hodinku. Ale o víkendu jede jednou za tři hodiny. No a co se nestane, když puberťák zaspí a je naprosto nešťastnej ze života na italský vesnici? 

Matka plná energie (ano, to jsem já) objedná Uber a jedeme do nejdližšího obchoďáku - ovšem tady opět nastal ten drobný rozkol. Já jela do Decathlonu - nevím kam má dcera... Koupila jsem dvě nejlevnější kola (fakt herka hadr), vlastní bezpečnostní systém - vrže a píská o 106, ale máme košíčky a kola jsou stejně modrá. Taky jsem kopila termosku a pán z nás byl tak paf - že nám vysvětlil, že venku je fakt vedro a že potřebujeme na cestu vodu. 

Slečna prodavačka byla shodou okolností taky z Adelfie a tak mi řekla, že dojet na kole se tam dá. O tom jsem nepochybovala - poslali nás na takovou odstavnou méně používanou cestu. Pravda potkaly jsme jen pár závodníků, za to nás to málem stálo život. Na druhou stranu dělat si pauzu ve stínu vinic, kde jsme se mohly občerstvit nejen vodou, ale i hroznem vína, stálo za to. 

Celkově si říkám, že se jí snad těch pár dnů se mnou líbilo. Jízda na kole, výlety vlakem a vynikající jídlo. Moře v Bari je krásné – pláž je městská, takže nečekejte žádný luxus jako u hotelu all-in. Na druhou stranu – toho moře je v okolí dost. A mají i Aquapark. Ten si necháme na příště.

Dokonce jsme koupily i kartu s daty a na bytě rozchodily promítačku s Netflixem – takže i večerní film se sýrem a zobáním byl.

Tentokrát jsme vyrazily několikrát po okolí – do Bari a na výlet do Polignana al Mare. Překvapivě – nezklamalo. Opět jak z obrázku - počasí neskutečný a ta barva moře, tu snad musel někdo namalovat. Oběma nám ten výhled vyrazil dech. A to nemluvím ani o jídle, které jsme si daly - sendvič s chobotnicí. 

Co vy? Máte rádi Itálii? A která oblast je ta vaše?